Polystyren a co s ním

Desky z pěnového polystyrenu také nejsou k zahození. Dá se z něho vyrábět spousta zajímavých věcí. Jenom tahle kategorie výrobků patří již do "vyšší dívčí" a je spíš určená šikovným tatínkům s duchem kutilů.

Já se k polystyrenu dostal kdysi jako voják základní služby. Vojácí zjistili, že jsem výtvarně nadaný a tak hybaj!, budeš dělat nástěnky a propagaci. Chytlo mě to a později jsem si kvůli tomuto materiálu vyrobil řezačku "na horký drát". Přes transformátor se rozžhaví kus odporového drátu a jím se pak deska polystyrenu taví. Nejprve je ale zapotřebí si udělat ze čtvrtky šablony. Já vám jen ukážu některé věci, co se z tohoto materiálu nechají dělat.

Na vojně to byly především různé znaky, písmenka a podobně. Když jsme měli malé děti, visely na stěně nad postýlkou z polystyrenu vyřezané figurky zvířátek a pohádkových postaviček. Vodník, Rumcajs a pejsek to dokumentují. Jsou z jedné dětské akce našeho občanského sdružení Ruprechtice dětem.

Později jsem začal materiál vrstvit. Představitelkou této techniky může být ježibaba na foto. Zdobila asi dva roky zahradu spolu s domečkem pro děti. (Perníkovou chaloupkou)

Při vedení přírodovědného odílu ve škole jsem stál před problémem, jak menším dětem přiblížit mapu. Pro mladší ročníky je mapa ještě příliš abstraktní a složitá. Nakreslil jsem tedy mapu našeho oddílového území a v tom samém měřítku udělal z vrstevnic mapu plastickou. Oboje jsem pak vložil do rámu a pověsil na zeď. V plastické mapě byly zabudované svítivé diody a při okraji rámu diapozitivy s chráněnými rostlinami, které jsme s dětmi objevili. Stlačením tlačítka se rozsvítil obrázek vybrané rostliny a zárověň v mapě i dioda v místech, kde náš objev roste.

Mapu už nemám, zůstala ve škole. Mohu ale pro představu ukázat mapu Robinsonova ostrova. Při četbě známé knihy a s představou, že mapu použiju s námětem trosečníka na táboře jsem se dal do díla. Postup nebudu popisovat. Jen napíšu, že vyřezané vrstevnice polystyrenu jsem nalepil na překližku, písečné pláže jsou z mouky krupice a zeleň ostrova z dřevěných pilin. Ty jsem na chvíli namočil do řídké temperové barvy a pak nechal usušit.

Mapka  je staršího data a tedy přesně neodpovídá modelu ostrova. "Výrobní" mapu jsem už nenašel.

Dalším velkým projektem byl Betlém, který asi tři nebo čtyři zima zdobil naší zahradu. Žel, polystyren je velmi křehký materiál a tak se povětrnostní podmínky (především silný vítr, nebo spadlé větve lípy) pokaždé na něm podepsaly. Ale byla to paráda. U vesnických chaloupek je vidět, že některá okna jsou proříznutá, nikoliv jen malovaná. Tady jsem využil zkušeností z dětských táborů (stezka odvahy) a za domeček i jinde dal skrytou sklenici se zapálenou svíčkou. Domeček v šeru vypadal "jako živý", tedy skutečný, obydlený. Také figury nejsou náhodně po zahradě rozsázené. Dost pracně jsem se snažil dosáhnout nové, umělé perspektivy pomocí velikosti figur.

Poslední akcí je vypravování místních pověstí a použití kulis pro lepší názornost. Protože se v posledních dnech hodně rozpršelo a vypravování jsem musel odložit, realizoval jsem ho alespoň doma ve sklepě pro své vnučky.